Omluva, informace a jak to bude dál??

Ahooj,
ano, vidíte správně a nezdá se vám žádná noční můra, není to fata morgana nebo další nevysvětlitelné jevy. Opravdu jsem se po dlouhé době dokopala, a to berte doslova, napsat článek, ve kterém bych Vám chtěla vysvětlit, proč jsem neblogovala, nevěnovala jsem se Vám, kteří si to zasloužíte, a celkově se na všechno vyprdla (hodně slušně řečeno). Ale předem upozorňuji, psát vykecávací články mi nikdy nešlo a ani nepůjde, takže hodně trpělivosti prosím.

Hodně zkráceně bych mohla napsat, že se mi od základu změnil život, a to k lepšímu. Jsem teď šťastnější, veselejší, netrpím depresemi jako dřív a změnil se mi i náhled na život. Přerovnala jsem si priority a zjistila, že blog už není na prvních příčkách věcí, které mě dělají šťastnou. Prosím, neodsuzujte a nechte si to pořádně vysvětlit. Dřív jsem blogem žila. Snažila jsem se psát články pravidelně, psát o tom, co by vás mohlo bavit, snažila jsem se přicházet s něčím novým a nalákat nové čtenáře. Byl to můj hlavní úkol a snažila jsem se ho plnit svědomitě. Zabralo mi to hrozně moc času a když se teď ohlížím zpětně, vůbec jsem nežila osobní život. To se však změnilo.


Kamarádka, která viděla, že vůbec nežiju, mě začala vodit na různé akce a já objevila krásu dospívání

a užívání si. Napíšu to natvrdo - chodím každý víkend chlastat a v pondělí do školy chodím věčně s kocovinou nebo radši nechodím vůbec. Ale mě se to líbí. Ti, kdo mě už viděli ví, že působím jako milá, slušná holka, ale já taková opravdu nejsem. Jsem typ člověka, kterého většina z vás nejspíš nemá rád, ale jsem smířená s tím, že po tomto článku mě hodně čtenářů opustí. Ale víte co? nevadí mi to. Nebudu se tím trápit, protože já jsem teď šťastná.

Abych se ale vrátila k blogu. Dala jsem si bez oznámení pauzu, ale zjistila jsem, že ačkoliv si teď užívám, psaní mi chybí. Chybí mi psaní recenzí, orientace v knižním světě, všeobecný přehled a především Vy čtenáři. (Teď si trochu protiřečím s předchozím odstavcem, ale jsem zmatená a nedokážu to správně popsat. Chybíte mi, ale nebudu se zlobit na ty, co po tomto článku odejdou a už se nevrátí). Chci zase začít psát. Nebude to, to co dřív. Články se budou objevovat nejspíš s větším odstupem, ale budu se snažit aspoň trochu psát. Taky komentovat vaše blogy, které mi tolik chybí a když pomyslím na to, kolik jsem toho zameškala, svírá se ni žaludek.

Nevím, co dál na to napsat. Jsou to jen zmatené bláboly sedmnáctileté holky, co neví co chce, ale potřebovala jsem, abyste věděli, jak to teď se mnou zhruba je a doufám, že se najde někdo, kdo to aspoň trochu pochopí. Celé to asi nepochopí nikdo, protože to nechápu ani já sama. Ale důležité asi je, že se vracím a chci být zase aktivní! Doufám, tohle slovo je tu taky už po xté, že se najde aspoň pár čtenářů, klidně i jeden, který vydrží a bude mě i nadále podporovat.

Omlouvám se za všechno co bylo, nebo spíš nebylo. Je mi to líto, ale chystám se vše napravit. :)