(RC) - Pouť vstříc bráně smrti začíná

Bohové Olympu – Hádův chrám

Název: Bohové Olympu

Autor: Rick Riordan

Nakladatelství: Fragment

Počet stran: 536

Vazba: pevná s přebalem

Série: Bohové Olympu

Díl: 4.

Anotace

Čas se krátí… Bránu Smrti, tajemný průchod mezi světem živých a mrtvých ovládla Gaia se svými pomocníky. Zástupy nestvůr proudí na zem a chystají se převzít vládu nad světem. Přijdou Percy a jeho přátelé na to, jak bránu uzavřít? Dokáží se vrátit z hlubin Tartaru, nejtemnější části podsvětí, kterému vládne bůh mrtvých Hádes? Nebude to jednoduché! Řečtí a římští bohové nedokáží svým dětem pomoci a k Táboru polokrevných se blíží armáda římských polobohů, aby ho zničila. Sedm statečných hrdinů z proroctví musí znovu nasadit své životy za záchranu bohů, lidstva a celé civilizace.

O autorovi

Rick Riordan se narodil r. 1964. Téměř 15 let působil jako učitel angličtiny a historie na veřejných i soukromých školách v Kalifornii a texaském San Antoniu. Po těžkém rozhodování se povolání učitele vzdal a začal se plně věnovat psaní knih pro děti i dospělé, za které získal řadu cen, mimo jiné i tři nejprestižnější americké literární ceny v žánru mystery. Momentálně žije v San Antoniu se svou manželkou a dvěma syny.

Obecný názor

Další díl patřící do úžasné série Bohové Olympu, která uchvátí každého čtenáře. Tak jako každý díl, je tenhle něčím specifický. A tentokrát bych řekla, že tu hraje velkou roli romantika, důvěra a přátelství. V tomhle díle jde hodně poznat, že by se ani jeden hrdina bez přátel neobešel. To samé platí v lásce. Čtvrtý díl Vám nabídne mnohem víc, než předešlé díly. Poznání nových lásek, sbližování a budování důvěry. Bylo zajímavé sledovat průběh všeho toho budování vztahů.

Přestože je tam víc romantiky, neznamená to, že je tam míň napětí. Jako vždy je kniha plná překvapení, napínavých části a úžasných nápadů. Taky se zde setkáváme se starými dobrými přáteli, kteří vyvolají velké zvraty a emoce u čtenářů. Autor jen hýří nápady a vždy dokáže rozesmát, naštvat, ale i rozbrečet. Zvlášť v tomhle díle.

Díl je opravdu podařený, přesto je i tady znát jistý stereotyp, které se ukazuje v každém díle téhle série. Jde o cestu za něčím. Hrdinové putují, aby něco, nebo někoho zachránili, mají na to omezený čas a na cestě je čeká samé nebezpečí a záludné překážky.

Dál bych chtěla připomenout, že autor umí úžasně vystihnout okolí. Když Percy a Annabeth

putují Tartarem, vše jsem si to dokázala představit. Živě jsem viděla řeky, boláky, a další hrůzy podsvětí.

A s osobami je to podobné. I zde jde vidět, že autor si dokáže hravě zaobírat detaily takovým stylem, že nikoho nenudí. Vývoj postav jde znát po celou dobu. Je to nenucené a nehrané.

Od konce jsem čekala trochu víc. Obvykle Rick na konec vloží nějaké velké bum, které navnadí čtenáře do dalšího čtení dílů. I když i teď jsem zvědavá na konec série, tentokrát poslední stránky nejsou to pravé ořechové. Ale v jiném smyslu je to úžasné. Je tam příslib něčeho většího.

„Ty mi neumřeš Chaluhový mozečku,“ přerušila ho Annabeth. „Pamatuješ, co jsme si řekli? Nikdy se už nerozdělíme. A až se dostaneme domů…“

Děj

Nico s posádkou musí překonat půlku světa, aby se včas dostali k Bráně smrti a mohli pomoct svým kamarádům, kteří jsou na druhé straně. Percy s Annabeth prochází Tartarem a každou chvíli visí jejich život na vlásku. Tartar není to, co se zdá být. Je to ještě něco horšího. Ale ani posádka to nemá jednoduchý, protože se trápí ještě s hrozící válkou mezi Táborem polokrevných a táborem římanů.

Kniha se čte jako vždy velmi dobře. Je to čtivý text, který upoutá, strhne a nepustí. Kniha je napínavá, zajímavá s mnoha překvapeními, novými setkáními, poznání nových zrůd… Nudný to určitě není.

 Autor má ve zvyku utnout kapitolu zrovna v tom nejnapínavějším místě, což čtenáře vyburcuje k rychlému čtení, aby se dozvěděl, jak to dopadne. Jenže mezitím se stane něco dalšího zajímavého a tak to jde dál a dál. Po celou dobu se od knihy neodtrhnete.

Opět musím pochválit propracovanost. Všechno do sebe tak zapadá, že se nestačím divit, jak to autor dokázal. Tolik informací, tolik zápletek a přesto to k sobě pasuje jako dílky skládačky.

„Tato podoba je jenom malá ukázka mé síly,“ zaburácel bůh. „Ale stačí na to, abych se vypořádal s vámi. Nezasahuji často, polobůžku. Je pod mojí úroveň jednat s takovým komárem, jako jsi ty. “

Postavy

Loe- začnu tím, koho mám nejradši a vyšel mi Leo. Já ho prostě zbožňuji. Ta jeho nemotornost, pracovitost, milost. On je prostě roztomilý moula, kterého mám moc ráda. V tomhle díle už trochu dospěl, ale ty jeho

hlášky jsou pořád stejný. Vždy zaperlí v tu vhodnou dobu a odlehčuje celou situaci na lodi, což je dobře.

Piper- Stále mi připadá jako malá otravná holka s nožíkem. Já se nemůžu pomoct, ale myslím si, že je tam zbytečná. Ne úplně, ale já bych ji vynechala. Podle mě je to nejmíň propracovaná postava a nezaujme. Přestože je v pravé chvíli statečná, po zbytek času se schovává do své ochranné ulity.

Hazel- na ní jsem měla ráda její názory. Má někdy zajímavé nápady, hlubší myšlenky a přijde mi taková vyspělá. Možná je to tím, že umřela a její hodně let, ale přesto… Vypadá to, jako by tam dělala takovou bábu kořenářku, co poradí. A její moc je taky super. Je zahalená temnotou stejně jako její bratr a utváří ji to zajímavou auru.

Jason- rozený vojevůdce i vůdce. Přesto je mi sympatický, že si nemyslí, že je něco víc. Právě naopak věčně se podceňuje. Ale na něm mi to nevadí. V tomhle díle docela zářil a bylo hodně znát změny v chování. Už to nebyl ten malý chlapeček, ale vyspělí chlap, co si umí stanovit priority.

Percy a Annabeth- Tenhle páreček miluji. Provází nás už tak dlouho, že si vztah k nim udělat prostě musíte. A já díky bohu pozitivní. Jejich vztah po cestě v podsvětí značně vzrostla, zlepšil se a bylo to znát. Všechny přešlapy, ale také důvěra byla projevována jemně a přesto přesvědčivě.

Frank-další postavu, kterou nemám ráda. V druhém díle se mi zdál lepší, ale teď v mém pohledu velice klesl. Ani nevím, čím to je. Prostě je Vám občas dané osoba nesympatická a nevíte čím. Ale musím říct, že se Frank na konci dílu vytáhl a stal se z něj taky chlap. Jeho změna je taky hodně viditelná a to díky požehnání jeho otce.

Nico- Další tajemná postava, kterou jsem měla ráda. Nico je hodně tichý, podle mě chytrý a rozvážný. Když k tomu přidáte obětavost a jeho statečnost, máte úžasnou postavu. Jen mě mrzelo, že příběh nebyl psán i z jeho pohledu. Vzneslo by to do knihy víc temnoty a hlubší temnější myšlenky.

Styl psaní

Tak jako o předešlých dílů, styl psaní zůstává stejný. Je to jednodušší četba, přesto velmi propracovaná a čtivá. Na styl si navyknete hned, nejsou s tím žádné problémy. Rick rád střídá pohledy a to všech 6 postav. Někomu by to mohlo vadit, mě to tak vyhovuje. Napínavost samozřejmě v knize nechybí.

Hodnocení

Čtvrtý díl mě jako ty předešlé uchvátil. Musím pochválit všechny popisy, propracovanost, vývoj postav a rychlé zvraty. Nesmím zapomenout na překvapení, které čekají snad na každém kroku. Ale taky musím podotknout stereotyp děje, na který je možno narazit v jiných knihách od tohoto autora.

9,5/10

Vřele děkuji za poskytnutí recenzního výtisku nakladatelství Fragment.

Knihu můžete najít ZDE.