Když se rozhodnu jet do Prahy...

Jak už všichni určitě víte, dne 18.10.2014 se v Praze konal velký Pražský knižní sraz, který pořádala Bastera, Madeleine a Týna. Moje osobnost nemohla tuhle velkou sešlost jen tak přejít, takže jsem vyrazila do velkoměsta vstříc dobrodružství.

Budíček jsem měla nastavený už na půl osmou, abych vstala, dojela do Brna, odkud mi v 9:00 jel autobus do Prahy. Vyhrabat se z postele byl nadlidský výkon, zvlášť když jsem o víkendu zvyklá spát do oběda, ale úspěšně jsem to zvládla. Na nádraží jsem se potkala s Verčou, se kterou jsem byla domluvená a mohly jsme nastupovat. Samozřejmě jsem nemohli sedět vedle sebe, protože domluva s některými lidmi je opravdu...

Dvě a půl hodiny uběhli jako voda a už jsem vystupovali na Florenci v Praze. A rovnou říkám, že oproti Brnu je to nádhera. A dokonce mají i čisté záchody! Do srazu na zbýval nějaký čas, tak jsme se ještě šly podívat do Paláce knih, kde to je naprosto dokonalé! Tam bych jednou opravdu chtěla pracovat!

A teď k tomu důležitému. V 12:45 byl Sběr Popelek (místo, kam se měli dostavit ti, kdo neuměli trefit do restaurace), kde jsem se seznámili s pár blogery, jejichž jména si už nepamatuji. Lidí bylo opravdu hodně a má paměť bohužel není nafukovací.

Když jsem byly konečně všechny, vyrazily jsme přímo do restaurace, kde se sraz konal. Byla to krásná, velká restaurace, kde jsme měli rezervované celé vrchní patro, abychom se tam vešli. A že tam bylo lidí... Dorazili snad úplně všichni a ani jsme se nestihli pořádně seznámit, což mě mrzí.

První hra byla seznamovací, kdy jsem si o sobě během pár minut měli říct pár věcí. Nestihli jsme se vystřídat všichni, ale aspoň jsem poznala pár nových lidí a některé si konečně dokázala přiřadit k blogu!

Další hrou byly kvízy, které byly těžké! Aspoň na mě jo. Sice jsem to nevyhrály, ale užili jsme si u toho spoustu legrace. To by člověk nevěřil, kolik vtipných hlášek může padnout u vědomostních soutěží.

Také jsme měli chvíli čas na pobavení, seznámení, jídlo nebo pití. Jenže čas utíkal příliš rychle a než jsme se nadáli, přesunuli jsme se do zadní části restaurace,kam jsme šli hrát kreativní hru. Ta se hrála tak, že pořadatelka vymyslela vtipnou, ale možná i pravdivou situaci a my museli napsat kreativní odpověď, kterou knihu a proč, bychom obětovali. I když se to nezdá, bylo to těžké, protože obětovat knihu?! Nikdy!

Za různé soutěže se dostávaly body, takže po skončení všech her se přešlo na aukci. A bylo z čeho vybírat! Ne jen nakladatelství, ale i různí blogeři přinesli do aukce plno zajímavých knih. Já osobně si odnesla Plavat se žraloky, na kterou jsem měla zálusk.

V šest se sraz pomalu rozpadal a skupinka vytrvalých se vydala do KFC. (Nebo McDonald?) Protože nás bylo už míně, měli jsme možnost se poznat trochu víc a konečně jsem se mohla potkat s pár úžasnými lidmi! Některé bych vůbec nepoznala, takže to bylo celkem překvapení, ale milé. Poznala jsem například Syki, Knižní fantasy MaKa,...

Nějak kolem deváté, desáté jsme se už rozešli úplně a já spolu s Šárkou a Terkou, zamířila k Šárce domů, která mě milostivě u sebe nechala přespat. (Přišlo mi jako kravina do Prahy jezdit na dvě hodiny, tak jsem si to zařídila takhle). Šárka byla milá hostitelka a spolu s Terkou jsme asi do půl jedné kecali o všem možném. Potom jsme už ale museli zalehnout, protože budíček měl být brzo.

V neděli byl na programu odjezd, ale ještě předtím jsme skočili do kočičí restaurace, která je naprosto dokonalá! Ne jen, že tam mají výbornou čokoládu, ale můžete si pohladit kteroukoliv z přítomných kočiček a hrát si s nimi. Je to naprosto suprové a dobré na nervy. Pokud máte v Praze chvíli času, určitě si tam zastavte.

V 13:00 jsem už vyrážela z Prahy a domů dorazila v pět. Sebou jsem tahala hromadu knih od holek do projektu I kniha může pomoct, takže jsem měla ohromnou radost.

Byl to naprosto vydařený a skvěle vymyšlený projekt a chtěla bych poděkovat pořadatelkám za skvělou organizaci a Šárce za ubytování. Díky moc :)

Tohle a ještě víc bylo součástí aukce