čtvrtek 7. srpna 2014

Čas? Můj úhlavní nepřítel!


Čas? Můj úhlavní nepřítel!


Každý bloger určitě zná situaci, kdy si musel vybrat mezi blogem, nebo jako příklad můžeme uvést venek s kamarády. A mnohokrát se určitě stalo, že jste právě kamarády museli odmítnout, protože blog nutně potřebovat článek, nebo jste prostě museli dočíst knížku.
A že to prošlo v pohodě? To je určitě vtip, protože hodně, ale opravdu hodně lidí by se na vás podívalo jak na blázna s myšlenkami, jestli nejste náhodou blázen. Opovržené, nebo naštvané pohledy nejsou výjimkou a rádoby nenápadné pomluvy jakbysmet.

Já tenhle pocit znám až příliš dobře a ne vždy je lehké se rozhodnout. Kamarádi jsou důležití, máme jim pomáhat, ale blog je taky důležitý! Je to něco, na čem nám záleží a investujeme do toho spoustu práce i času. Pro mě je blog můj druhý svět, na který jsem pyšná. Mám ho ráda a nedokázala bych se ho vzdát. Nikdy, protože blog mě naplňuje a tady, právě tady jsem svá.

Jak teda ale skloubit psaní, čtení, kamarády a školu k tomu? Není žádný zaručený plán, jak toho dosáhnout, ale můžu se podělit s mými plány a radami, jak to dělám, abych v rámci možností stíhala všechno, co mám.

Každý z nás ví, že vymyslet jeden článek není jen tak. Někdy to trvá pár minut, ale někdy třeba i hodinu.
Podle toho, co se zrovna za článek chystá, ale když k tomu připočítáme přípravu a samotné napsání článku, jsou z toho někdy i dvě hodiny. A co potom recenze, kdy se ještě kniha musí přečíst, promyslet a napsat? Nikdo z venkovního světa nepochopí, že je to opravdová náročná práce, na kterou jsme patřičně hrdí. Nikdo, kromě nás nepochopí, jak náročná je příprava. Oni to prostě nechápou, protože nevidí pod pokličku tohoto světa, který nám dává hodně, a oni jsou o to ochuzeni.

Ale zpátky k tomu, jak to stíhám? Ono je to vlastně jednoduché rozvržení. Přes den kamarádi a škola, po večer knížky a blog. Zdá se to jednoduché že? A ono to i je, když si najdete systém. Teď Vám popíšu můj stručný školní den, který se opakuje jen s malými obměnami.

Ráno – vstávat, nasnídat se a jít do školy.
Dopoledne + odpoledne – škola, ze které se domů většinou vracím kolem 3 až 4.
Zbytek odpoledne – sednu si k notebooku, sjedu fb, instagram a blog. Oběhnu všechny affs, projdu si blogy, které mě zaujaly, a okomentuji články.
V 18:00 – jdu se učit. Naučila jsem se chystat se každý den ve stejnou dobu a můžu to jedině doporučit.
Po učení – Jdu napsat článek na blog. To většinou trvá kolem hodiny.
Večer – Jdu si číst. Jsem schopná si třeba číst od osmi do půl jedenácté, kdy se pomalu balím a jdu spát.

Tak tohle je můj obyčejný den. A kde že mám ty kamarády? Když je škola, tak se jen málokdy scházíme, ale když už tak jdeme ven třeba od těch čtyř do šesti, občas do sedmi. Ono se to dá zkombinovat, když si v tom uděláte pořádek. Takže jediná rada, kterou Vám můžu dát je, udělat si systém.



A jaký rady byste mi doporučili, abych stíhala? Máte nějakou zaručenou metodu, jak jít ven, naučit se, číst a ještě psát na blog v krátkém čase? Nestyďte se a pochlubte se! 

13 komentářů:

  1. Moje metoda je nejlepší - učit se o přestávkách... :D Ale uznávám, už si v tom musím uělat trošičku systém, přece jenom, střední je střední, takže to tak asi bude. :) A navíc, potřebovala bych notebook, nemám to tak jednoduché, protože taťka nadává, když mi jede třeba do deseti počítač. :/ Já na něj chodím většinou až večer. ;)

    Ale děkuju za rady. ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Obávam sa, že od septembra bude pre mňa blog druhoradý, pretože posledný ročník strednej nie je ľahký a budem zavalená učením :/ :)

    OdpovědětVymazat
  3. Já žádný systém nemám, protože bych ho stejně nedodržovala. Nechci mít nic naplánované, protože to vede ke stereotypu a k následnému znudění :D ... Taky nechci mít všechna nalinkované, když mám čas na blog, jdu tam, když mám chuť si číst, čtu si a když mám chuť jít ven, tak jdu. Jasně, že se školou to není úplně nejjednoduší, tak se holt někdy omezím a jindy si to vynahradím. Rozhodně to není začarovaný kruh :D

    OdpovědětVymazat
  4. Máš úplnú pravdu, je ťažké rozhodovať sa medzi blogom a inými aktivitami. Ja si vždy vyhradím minimálne hodinu denne, aby som poobiehala blogy a SB a potom tvorím články. Ak mám viac času, napríklad cez víkend, urobím si pre istotu nejaké články do zásoby, aby, ak nebudem mať čas, neostal blog neaktívny :-)
    Ale tiež súhlasím, že ak si človek rozumne rozdelí čas, môže toho veľa postíhať :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Ted o prazdninach je to jednoduche,, ale ve skolnim roce pujde blog na druhou kolej a cteni asi taky nebudu stihat, protoze i kdyz to nevypada, knihomol uplne nejsem a mam mnoho dalsich zakib, ktere maji prednost...

    OdpovědětVymazat
  6. Popravdě, asi bych momentálně dala přednost kamarádům, ale na druhou stranu je fakt, že jdyž u někoho třeba přespávám, nedá mi to i z toho blbého mobilu musím jít kouknout na blog a někdy i obíhat.
    Co se týče čtení, beru si většinou knihy i do školy a snažím se číst třeba v autobuse, o přestávkách, nebo při volnějších hodinách. Nevím tedy jak to bude teď na nové škole. Přestoupila jsem z gymplu (prvák), na grafický design (znovu jdu do prváku), myslím, že to bude i lehčí škola jak gympl.
    Každopádně zájmových aktivit mám asi víc než je mě samé milé, ráda čtu, hraju PC hry, sbírám modely koní (čas sežere jejich docení, stírání prachu atd), yoyuji, fotím, miluji zvířata a mám jich doma hodně, hraju na bicí...
    Myslím, že v dnešní společnosti je život hodně uspěchaný a proto se pak dostáváme do takových situací, že nám na spousty věcí v životě nezbude čas vůbec, což je zrovna u čtení velká škoda. :(

    OdpovědětVymazat
  7. Jsou pro tebe lidé, kteří neblogují, nechápaví? :)
    Jinak přes školní rok zvládám všechno až na školu. :D Tam je totiž zakopaná veverka, nestíhala bych totiž kamarády ani blog. :D Jdu si to tam ráno odsedět, když se vrátím domů, najím se a jdu ven. K počítači se dostanu většinou rak kolem 8, projedu blog, napíšu članek a třeba recenzi, umeju se a pak padnu do postele a čtu si, nebo usnu, ale to jak kdy. :D Pro mě jsou teď kamarádi nejdůležitější, protože mi pomáhají. :) Ve škole mám asi jen 3 lidi, se kterými se pořádně bavím a chodím ven, jinak se kamarádím se středoškoláky, ty ve škole nepotkám. :D
    Jak to mám já s časem psát nebudu, Ilonko, však ty to víš, a mnoho mých sb také. :)

    OdpovědětVymazat
  8. Výborně napsaný článek, hodně to máme podobné ale i nepodobné. Taky občas musím dát přednost blogu před kamarády, ale- já nepochopím proč by chtěli být ještě po sedmi hodinách ve škole před školou O_o Raději ten čas využiju k napsání recenze nebo článku, a dokonale si vystihla, jak to prostě NENÍ jednoduché. Napsat nějaký článek mi občas trvá vážně dlouho, sehnat si materiály, a pak to ještě sepsat tak nějak srozumitelně a bez chyb....
    Mým nepřítelem jsou tady snad ale jen koníčky- atletika a gymnastika a sbor. Atletika asi nejvíce, protože mám tréninky (resp.budu mít teď od září) každý den, a k tomu jednou týdně to ostatní. Jsem pak taky absolutně zaneprázdněná školou, a víkendy trávím za hranicemi. Nic moc, viď? :) Ale docela to zvládám, což tedy je co řícct :D

    OdpovědětVymazat
  9. Upřímně, nejsem si jistá, jestli jsem někdy dala přednost psaní na blog před 'normálním' životem. =D Sice blog beru docela vážně, asi o něco vážněji, než bych měla brát koníček, ale pořád ještě ne smrtelně vážně. Když není čas psát, tak prostě není čas psát. A někdy si prostě s chutí dám pohov a na blog jednoduše nemyslím... ;) Jen je trochu problém, že když mám čas, musím se stejně rozhodnout, jestli budu psát na blog, nebo prostě a jednoduše PSÁT... =D

    OdpovědětVymazat
  10. uzasny clanek, pekne ses zamyslela a libi se mi, jak jsi nam popsala svuj den :) ja to delam vetsinou tak, jak to vyjde, zadny plan ani metodu nemam, kdyz nad tim tak premyslim, divim se, ze to porad vsechno funguje a ze tak nejak stiham :-D

    OdpovědětVymazat
  11. Zajímavý a originální článek. Je vidět, že máš svůj čas perfektně rozvržený a líbí se mi, jak jsi popsala svůj den... :) Já většinou píšu články na blog, když mám chuť a nápad, nijak si to neplánuju. Na mé ostatní oblíbené blogy chodím skoro každý den, ale nikdy ne na všechny najednou, to bych nestíhala. Ale asi by bylo dobré mít nějaký "harmonogram". :D

    OdpovědětVymazat
  12. Líbí se mi, jak jsi napsala svůj běžný den, ale jak to mají vyřešit blogeři (já), kteří se velmi aktivně věnují sportu nebo jiným aktivitám? Tvoje velké plus je, že po škole si sedneš k notebooku a máš na to určitý prostor, já takové štěstí nemám. Dobře, teď to vyznělo asi divně, ale mě mrzí, že se blogování nemohu věnovat víc.

    Je pravda, že blog zabírá spoustu mého času, hlavně teda recenze filmů, protože na těch ti dávám docela záležet i ohledně vzhledové stránky. Je sice pravda, že na druhou stranu, že ty krom recenzí píšeš i povídky a to je taky časově náročné.
    Ale nevím, jestli jsem někdy vyloženě upřednostnila blog před přáteli, školou nebo tréninkem...(taky to tak vypadá, že... :/ )
    Systém, jak jinak. Upřímně, jakákoli organizace mou osobou je určena k záhubě, navíc je těžké něco realizovat, když prostě není nálada nebo chuť cokoliv psát....

    Jinak velmi povedený článek. :)


    OdpovědětVymazat
  13. Pěkný článek, líbilo se mi, jak si připojila svůj běžný den. Já se během školního roku musím učit už hned, když přijdu, protože vím, že se k tomu už potom nedostanu. Bohužel se to často protáhne a potom mi na blog nezbývá tolik času. Je dobře, že jsou zatím prázdniny. :D Díky za rady. :)

    OdpovědětVymazat