(RC) - Vraždy akademiků začaly

Vražedná akademie

Název: Vražedná akademie

Autor: Martin Olczak

Nakladatelství: Baronet

Vazba: Pevná s přebalem

Počet stran: 410

Série: -

Díl: -

Anotace

 Stockholm, květen 2012: Ve světoznámém hotelu Berns Salonger probíhá slavnostní večeře pořádaná při příležitosti stého výročí úmrtí slavného švédského spisovatele Augusta Strinberga. Projev přednáší stálý tajemník Švédské akademie, ctihodný muž a uznávaný spisovatel. Krátce před půlnocí se vydává domů. V odlehlém zákoutí stockholmského parku se setkává se svým osudem. Neznámý útočník ho zastřelí starobylým perkusním revolverem. Švédská policie stojí před zdánlivě neřešitelnou záhadou. Hned druhého dne jsou zavražděni čtyři další akademici, kteří každým rokem rozhodují o udělení Nobelovy ceny za literaturu.

Kde hledat motiv záhadných vražd? Jedno je jasné: policie musí za každou cenu ochránit zbývající členy akademie. Podaří se tento náročný úkol splnit? Nebo vrah dokáže zlikvidovat i zbývající akademiky? Claudia Rodriguezová z oddělení vražd se pouští do pátrání na vlastní pěst – a to i proti vůli svých nadřízených. Pomáhá jí pouze antikvář Leo Dorfman. Spirála smrti se však roztáčí dál…

***

Severská krimi, která Vás dostane na lopatky. Akční, napínavá a čtivá. Tato kniha splňuje všechny podmínky na dokonalou detektivku, která se zalíbí každému. Jak prostředím, tak i postavami a samotným dějem, který není tak jednoduchý, jak se zdá. Jen neznámá severská jména by mohli dělat někomu problémy.

Sériový vrah začal zabíjet akademiky jednoho po druhém. Vše nasvědčuje tomu, že jedná bez rozmyslu, ale jeho činy jsou dokonale promyšlené a nedělá jedinou chybu. Claudia má za úkol tohoto vraha dopadnout, jenže jestli se jí to povede, to je ve hvězdách.

Začala bych obálkou, která mě na první pohled zaujala. Hnědo červená barva je příjemná, ale klíč uprostřed, který tomu celému dominuje, mě fascinuje. Má to být snad význam tajemství, které zahaluje celou knížku, nebo jde o něco konkrétního? Kdo ví, ale je to úžasné.

„Černý střelný prach? Bože, vždyť to zní jako z nějakého dobrodružného románu.“

Kniha je moje první severské krimi, ale už jsem četla dost detektivek, abych dokázala rozeznat kvalitní dějství vražd a vyšetřování. A v tomhle případě je to kvalitní čtivo, u kterého se nebudete nudit.

Atmosféra ovzduší knihy vás pořád nutí být ve střehu a všímat si maličkostí a přemýšlet nad každou větou. Každým okamžikem čekáte další zvrat a autor vás nechává mučivě dlouho čekat. To čekání je ale příjemné a z každého dalšího překvapení jste nadšení.

Dalším plusem knihy jsou úryvky, nebo spíš poznámky, kdo v jakém roce dostal Nobelovu cenu za literaturu a zdůvodnění. Tyhle malinký odstavce před každou kapitolou knihu dokázaly posunout ještě víc, protože je to zajímavost, která je spojena s knihou, ale i která zaujme každého poctivého knihomola.

„Potřebujeme experta na literaturu. “

Jediným mínusem, který jsem na knize našla, jsou severská jména, která nejsou přečíst, natoč nahlas natočit. Lituji lidi, kteří budou někdy v budoucnu na tuto knihu točit video recenzi, protože mně by se z toho zamotal jazyk. Já ty jména rozeznávala jen podle toho, jak vypadaly, jde u mě o zvyk.

Když už jsme u postavy, ústřední postavou je Claudie. Je to sympatická, středního věku, vyšetřovatelka, která do všeho strká nos. Právě její zvídavost na mě udělala dojem a s ještě velkou dávkou odvážnosti, kterou prokazuje v průběhu knihy několikrát. Další hlavním hrdinou je Leo, který se objevu někde ve čtvrtině knihy. Je to pracovník v antikvariátě a člověk, který by nejraději celý den ležel v knížkách. Leo mi byl hodně blízký, protože se zajímal o knihy. Byl chytrý a to hodně, milý a vždy nápomocný. Nebyl sice tak odvážný, nebo důvtipný, ale v důležitém okamžiku se prokáže jako správný člověk, na kterého se dá spolehnout. Poslední takovou hlavní postavou, kromě vraha je Rolf Hedlund, kterého jsem nesnášela. Po celou dobu Claudii házel klacky pod nohy a všemožně se snažil, aby vraždy vyřešil on a ne ona. Takovým lidem bych dala okamžitě padáka, protože se cítí nadřazeně a přitom mají jen velké ego a nic neumí.

Děj se odehrává ve Švédsku, což jsem si jen stěží dokázala představit, ale díky autorovým popisům jsem si na tohle prostředí zvykla a dokonce si ho i oblíbila. Autor píše velmi čtivě, v er formě a občas střídá pohledy. Je to vždy příjemné vidět situaci v očích někoho jiného, nebo se na chvíli podívat do hlavy některé oběti. Celkově to působí velmi jednoduše a jemně.

„O-odkud to všechno víš? Jak jsi sakra zjistil, kde všude jsme byli?“

Poslední věc, která se mi na ději a postavách líbí, je důvtip. Občas nastanou v knize situace, které se zdají až komické, nebo naopak velmi zapeklité. Postavy často musí projevit značné znalosti, aby se pohnuly dál, takže autor to musel mít celé dopředu promyšlené do každého detailu.

Hodnocení

Já myslím, že není potřeba to protahovat, protože všem je jasné, že kniha se mi líbila, doporučuji ji a zaslouží si dostat plný počet bodů.

10/10

Mnohokrát děkuji Knihcentru za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu můžete najít ZDE.