Jedna kniha, více názorů
Do nedávna jsem byla čtecí ovcí rodiny pouze já. Ale zhruba
před rokem začala ve velkém číst i mamka a dost často u nás vznikají ostré
debaty o různých knihách, které jsme četli obě dvě.
Jakožto bloger a milovník knih mám stálý přísun k novým
knihám, které by mě mohli bavit. A často i mamku, protože máme podobný vkus na
knihy, a proto není divu, že má přečtenou polovinu mé knihovny.
V tom ale občas vzniká problém. Obě dvě jsme dost
paličaté a stojíme si za svým názorem, který taky patřičně prosazujeme.
Respektujeme se navzájem, ale neobjede se to bez konfliktů. (mírného typu,
nečekejte žádné hádky, nebo lámání hřbetů). Dokážeme se pohádat, kvůli
oblíbeným postavám. Já prosazuji záporáky s dobrým srdcem, ale mamka je od
samého začátku pro dobráky. Někdy se lišíme v názorech zápletky. Dle mého
může být zajímavá a originální, podle mamky naprosto praštěná a nereálná. Natož
pak dobrá.
Na tom vidíme, jak každý vnímáme děj knihy jinak. Starší
lidé toho vidí více. Promítají si v tom vlastní zkušenosti, kdežto my ty
zkušenosti hledáme. Zasahují je jiné věci, hlavně ty starší, protože můžou číst
o době, kterou prožily a vzpomínky můžou být bolestné. Vidí lidstvo úplně
jinýma očima, hledají problémy, které my nevnímáme. A my máme z knih taky
něco jiného. Zkušenosti postav, rozšířené nové obzory, je toho spousta.
Proto každý respektujte názor toho druhého. Je možné, že
jedna kniha se bude líbit sto lidem a jednomu ne. Ale proto není ten jeden
člověk vyvrhel. Jen v tom nevidí to co ostatní a to není špatné.
Každý má
svůj vlastní názor, který má právo vyjádřit. A my bychom ho měli respektovat. A
ne jenom co se týče knih…
Jaký máte názor Vy?